Rozdělení předmětu veřejné zakázky z pohledu Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud (NSS) se v nedávno vydaném rozsudku č. j. 8 As 43/2023-52 zabýval otázkou rozdělení předmětu veřejné zakázky pod finanční limit stanovený zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). V dané věci šlo o dvě veřejné zakázky malého rozsahu na aktualizaci plánu investičního rozvoje, z nichž jedna byla zadávána pro nemocnici v Kroměříži a druhá pro nemocnici ve Vsetíně. Zřizovatelem obou nemocnic byl Zlínský kraj, který vystupoval v roli zadavatele obou veřejných zakázek. Zakázky byly zadány ve stejném kalendářním roce, tj. s vazbou na jeden schválený rozpočet.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jehož rozhodnutí bylo zadavatelem napadeno u NSS, dospěl k závěru, že v tomto případě došlo k rozdělení předmětu jediné podlimitní veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený zákonem, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele. Krajský soud v Brně, který o žalobě zadavatele proti rozhodnutí předsedy ÚOHS rozhodoval v prvním stupni, se se závěry předsedy ÚOHS ztotožnil. Zadavatel proto podal kasační stížnost k NSS.

V dané věci šlo o výklad ustanovení § 18 odst. 2 ZZVZ, podle kterého platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Nejvyšší správní soud k této problematice zaujal stanovisko, které se převážně odchyluje od dosavadní rozhodovací praxe ÚOHS. Úřad se totiž v případech posuzování, zda došlo k rozdělení předmětu veřejné zakázky, omezuje ve většině případů na posouzení věcné, časové a místní (tedy ve svém souhrnu funkční) souvislosti poptávaného plnění.

Nejvyšší správní soud však ve výše uvedeném rozsudku zdůraznil, že vedle hledisek věcné, časové a místní souvislosti je z pohledu posouzení toho, zda došlo k nedovolenému rozdělení předmětu veřejné zakázky pod finanční limit stanovený ZZVZ, významná především provázanost poptávaného plnění, která představuje vyšší stupeň samotné (funkční) souvislosti plnění. Nejvyšší správní soud doslova uvedl: „…věcná, místní a časová souvislost jednotlivých plnění zůstává klíčovým faktorem při posuzování jednoty veřejné zakázky, a to i proto, že také vypovídá právě o možném celkovém (jednotícím) záměru zadavatele. Nejedná se nicméně o samostatné podmínky, které by bylo možné považovat za splněné nebo nesplněné. Mají spíše povahu hledisek, u nichž naplnění jednoho z nich v menší míře může být kompenzováno naplněním dalšího ve větší míře.“ Podle NSS komplexnost plnění, která vypovídá o tom, zda se jedná o jeden funkční celek, nespočívá pouze v jejich souvislosti, ale spíše v jejich provázanosti či spojení určitým pojícím prvkem. Nestačí tedy pouze hodnotit, zda mezi jednotlivými částmi veřejné zakázky existuje „pouze“ funkční souvislost. Je třeba se také zaměřit na to, jak jsou jednotlivé části veřejné zakázky provázány a zda mezi nimi lze spatřovat sjednocující prvek.

Rozsudek NSS by mohl přispět k benevolentnějšímu přístupu ÚOHS při posuzování otázky účelového dělení předmětu veřejné zakázky.

Celý rozsudek NSS je k dispozici zde.

V rámci našich služeb se zabýváme administrací veřejných zakázek, poradenstvím veřejným zadavatelům při realizaci zadávacího řízení, kontrolou procesu zadávání veřejných zakázek a také audity veřejných zakázek. V případě pochybností nejen ohledně nastavení zadávacích podmínek se na nás neváhejte obrátit. Rádi vám s realizací zadávacího řízení pomůžeme.