Soudní dvůr EU se vyjádřil k otázce rozsahu náhrady škody vyloučeného účastníka zadávacího řízení

Dne 6. června 2024 vydal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozsudek ve věci C-547/22, který se týká oblasti zadávání veřejných zakázek. Konkrétně se SDEU zabýval otázkou, zda neoprávněně vyloučený účastník zadávacího řízení může požadovat náhradu škody za ztrátu příležitosti účastnit se zadávacího řízení a získat veřejnou zakázku.

V roce 2013 se konsorcium stavebních společností na Slovensku ucházelo o veřejnou zakázku na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu 16 fotbalových stadionů. Zadavatel však konsorcium vyloučil kvůli údajnému nesplnění podmínek ekonomické kvalifikace. Slovenské soudy následně toto rozhodnutí zrušily, avšak v mezidobí již došlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s jiným uchazečem. Konsorcium se proto domáhalo náhrady škody s tvrzením, že nebýt neoprávněného vyloučení, získalo by předmětnou veřejnou zakázku, protože podalo nejvýhodnější nabídku.

V rámci řešení problematiky náhrady škody se Nejvyšší soud Slovenské republiky obrátil na SDEU s žádostí o rozhodnutí předběžné otázky, zda vnitrostátní právní úprava, která vylučuje možnost domáhat se náhrady škody způsobené tzv. ztrátou příležitosti účastnit se zadávacího řízení, je kompatibilní s unijním právem, konkrétně s čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 89/665, podle kterého platí, že členské státy EU mají povinnost zajistit, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením v oblasti zadávání veřejných zakázek zahrnovala ustanovení umožňující přiznat náhradu škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

SDEU v předmětném rozsudku uvedl, že unijní směrnice nerozlišuje mezi různými kategoriemi škod a vztahuje se na všechny druhy škod v oblasti veřejných zakázek, tedy na skutečnou škodu a ušlý zisk včetně újmy vyplývající ze ztráty příležitosti účastnit se zadávacího řízení. 

Dodáváme, že újma vyplývající se ztráty příležitosti účastnit se zadávacího řízení je odlišnou kategorií újmy, než jakou představuje ušlý zisk. Zatímco ušlý zisk je posuzován z hlediska náhrady za ztrátu veřejné zakázky, ztráta příležitosti spočívá v náhradě za ztrátu příležitosti uzavřít smlouvu o zakázce. Ztráta příležitosti v sobě zahrnuje ztrátu šancí. Neuzavření smlouvy na veřejnou zakázku totiž omezuje šanci neoprávněně vyloučeného účastníka získat v budoucnu jiné veřejné zakázky (například z důvodu nemožnosti zahrnout dotčenou veřejnou zakázku do seznamu referenčních zakázek) a obecně umořit fixní náklady, které neoprávněně vyloučený účastník nese z důvodu své činnosti v oblasti veřejných zakázek.

SDEU tedy uzavřel, že vnitrostátní právní předpisy, které vylučují možnost získat náhradu škody z důvodu ztráty příležitosti účastnit se zadávacího řízení, jsou v rozporu se směrnicí 89/665. Vzhledem k tomu, že česká právní úprava, podobně jako slovenská, v oblasti náhrad škod nevychází z teorie ztráty šancí, bude zajímavé sledovat dopad tohoto rozsudku v poměrech českého právního řádu.

Celý rozsudek SDEU ve věci C-547/22 je k dispozici ZDE.