Vyloučení účastníka zadávacího řízení pro nesplnění formálního požadavku zadavatele

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se v nedávaném rozhodnutí sp. zn. R0028/2024/VZ zabýval problematikou vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a zásadou přiměřenosti při postupu zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

V daném případě se jednalo o veřejnou zakázku na úklid zeleně zadávanou v otevřeném řízení. Zadavatel vyloučil účastníka zadávacího řízení z důvodu, že účastník nedodržel způsob podání nabídky stanovený zadávací dokumentací, konkrétně že součástí podané nabídky nebyl řádně vyplněný a podepsaný návrh smlouvy. Zadavatel k tomuto kroku přistoupil, aniž by předtím vyzval účastníka k dodatečnému doložení dokladů postupem podle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Zadavatel uzavřel, že nepodepsáním návrhu smlouvy účastník fakticky nepřijal obchodní a platební podmínky, a proto jej vyloučil podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.

Připomeňme, že podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Předseda úřadu se s postupem zadavatele neztotožnil a postup zadavatele vyhodnotil jako nepřiměřený. Samotná nabídka účastníka totiž obsahovala všechny podstatné údaje pro hodnocení nabídky a pochybení spočívající v nepředložení vyplněného návrhu smlouvy je tak pochybením čistě formálního rázu. Pokud zadavatel takové pochybení identifikoval, měl účastníka vyzvat k objasnění nabídky podle § 46 odst. 1 ZZVZ.

Nelze přitom pominout, že zadavatel v rámci výzvy k podání nabídky uvedl, že požaduje, aby součástí podané nabídky byl vyplněný a odevzdaný návrh smlouvy. Již však neuvedl, že požaduje, aby účastník návrh smlouvy podepsal. Vzhledem k tomu, že zadávací podmínky neobsahovaly požadavek na předložení podepsaného návrhu smlouvy, nebylo namístě účastníka pro nepředložení podepsaného návrhu smlouvy vyloučit. Předseda ÚOHS dále podotkl, že zadávací podmínky neopravňovaly účastníka návrh smlouvy měnit nebo upravovat, ledaže by se jednalo o změnu výhodnější pro zadavatele. Za situace, kdy platební a obchodní podmínky byly zadavatelem pevně stanoveny návrhem smlouvy, nemohlo mít vyplnění a odevzdání návrhu smlouvy potenciálně ani vliv na obsah předmětných podmínek. Z toho důvodu se vyloučení účastníka pro nepředložení vyplněného návrhu smlouvy jeví jako nepřiměřené.

Předseda ÚOHS připomněl, že jasnost, určitost a srozumitelnost zadávacích podmínek je pouze v kompetenci zadavatele a je přímo provázaná se zákonností zadávacích podmínek.  Přímé vyloučení má na postavení účastníka zásadní dopad. Zadavatel měl podle předsedy ÚOHS zásadu přiměřenosti promítnout již do svého uvážení, zda nepředložení návrhu smlouvy může na straně zadavatele skutečně vzbudit pochybnost o schopnosti veřejnou zakázku plnit. Zadávací řízení sice je vysoce formalizovaným postupem, přičemž i formální pochybení může vést k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, nicméně nedodržení jakékoliv zadavatelem stanovené podmínky (která nevyplývá ze zákona) nemusí vždy vést k vyloučení dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud je zohledněna povaha takové podmínky a je přihlédnuto ke všem souvisejícím relevantním skutečnostem.

V daném případě tedy předseda ÚOHS dospěl k závěru, že k vyloučení účastníka bylo v rozporu se zásadou přiměřenosti, a tudíž nezákonné. Z toho důvodu zrušil jak rozhodnutí o vyloučení účastníka, tak veškeré související úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.

S ohledem na závěry formulované v tomto rozhodnutí lze zadavatelům doporučit, aby přistupovali k institutu vyloučení účastníka obezřetně a vždy precizně formulovali požadavky obsažené v zadávacích podmínkách.

Celé rozhodnutí předsedy ÚOHS sp. zn. R0028/2024/VZ je k dispozici ZDE.