csen

Nejvyšší správní soud se v nedávno vydaném rozsudku č. j. 2 As 273/2022-34 zabýval otázkou stanovení hlavního předmětu veřejné zakázky. V dané záležitosti se jednalo o veřejnou zakázku na výměnu svítidel veřejného osvětlení. Veřejným zadavatelem byla obec, které byla v důsledku nesprávně určeného hlavního předmětu veřejné zakázky uložena pokuta ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Na úvod připomeňme, že zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) rozlišuje z hlediska předmětu (charakteru plnění) tři druhy veřejných zakázek, a to veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Od stanoveného druhu veřejné zakázky se potom odvíjí její předpokládaná hodnota, která je rozhodná z hlediska určení, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou není třeba zadávat v zadávacím řízení dle ZZVZ, nebo o podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku, v případě kterých je nezbytné striktně dodržet zákonem stanovené postupy. Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž hodnota je v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč bez DPH a v případě stavebních prací částce 6 000 000 Kč bez DPH. V praxi pak může docházet k situacím, kdy konkrétní veřejná zakázka je zakázkou smíšenou, tedy takovou, která v sobě zahrnuje více druhů veřejných zakázek (například dodávky a služby, služby a stavební práce aj.). 

V případu řešeném Nejvyšším správním soudem šlo o veřejnou zakázku na výměnu svítidel veřejného osvětlení, která v sobě kombinovala jak dodávku (dodání LED modulů), tak elektroinstalační práce (výměna svítidel), které jsou pracemi stavebními. Obec určila hlavní předmět veřejné zakázky tak, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce. V důsledku tohoto zařazení a s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky pak uvedenou zakázku zadala jako veřejnou zakázku malého rozsahu, tedy mimo režim ZZVZ.

Zákon o zadávání veřejných zakázek stanoví v § 15 odst. 2 a 3 postupy pro určení hlavního předmětu veřejné zakázky u smíšených zakázek. V případě, že se jedná o veřejnou zakázku, která v sobě zahrnuje jak dodávky, tak služby, uplatní se tzv. pravidla těžiště, dle kterého se hlavní předmět veřejné zakázky určí podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou. V ostatních případech, kdy se veřejná zakázka druhově kombinuje se stavebními pracemi, se postupuje podle pravidla základního účelu veřejné zakázky.

Nejvyšší správní soud se v tomto případě neztotožnil s názorem obce, která tvrdila, že základním účelem veřejné zakázky jsou stavební práce, protože dodání samotných modulů by bylo neúčelné bez souvisejících elektroinstalačních prací. Nejvyšší správní soud v předmětném rozsudku naopak zdůraznil, že podstatná je právě dodávka, nikoliv její instalace. Stavební (elektroinstalační) práce sice jsou nezbytné k naplnění faktického účelu veřejné zakázky, nicméně pokud by se v tomto případě jednalo o veřejnou zakázku na stavební práce, znamenalo by to, že prakticky každá veřejná zakázka na dodávky, která by vyžadovala byť minimální stavební práce, by byla považována za veřejnou zakázku na stavební práce. To by ve svém důsledku mohlo vést k obcházení zákona, protože limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu pro stavební práce je vyšší než pro dodávky.

Nejvyšší správní soud tak potvrdil postup prvoinstančního soudu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který uložil obci pokutu za přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který spočívá v tom, že zadavatel „nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu“. Připomínáme, že za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 10 % ceny veřejné zakázky. V krajních případech tedy taková sankce může citelně zasáhnout rozpočty veřejných zadavatelů.

V rámci našich služeb Special Services se zabýváme i administrací veřejných zakázek, poradenstvím veřejným zadavatelům při realizaci zadávacího řízení, kontrolou procesu zadávání veřejných zakázek a v neposlední řadě také audity veřejných zakázek. V případě pochybností nejen ohledně nastavení zadávacích podmínek se na nás proto neváhejte obrátit. Rádi vám s realizací zadávacího řízení pomůžeme.

Autor: Martin Valdauf - Co-founder

Kontaktujte nás

Cookies

Náš web používá cookies. Díky tomu vám můžeme nabídnout uživatelský zážitek více efektivní. Souhlas k ukládání cookies udělíte kliknutím na políčko „Souhlasím".
Souhlas můžete odmítnout zde.