Problém s důvěrou v české ekonomice přetrvává

Česká ekonomika má problém s důvěrou. A to ze strany podnikatelů i spotřebitelů. Výrazně na to ukazuje i poslední výsledek pravidelného konjunkturálního průzkumu, který měsíčně zveřejňuje Český statistický úřad.

Postřehy našeho analytického týmu k výsledkům konjunkturálnímu průzkumu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

Hlavní data: „Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1.“

Podle Pavla Postla, Senior Partnera PKF APOGEO se situace v mnoha posledních měsících vlastně periodicky opakuje: „Působí to až poněkud přízračně, ale střídáme krátká období, kdy mají v příští růst určitou důvěru spotřebitelé, ale podnikatelské kruhy jsou skeptické. Následně pak vstoupíme do několika měsíců, kdy se situace otočí. Pak podnikatelé naznačují optimismus, ale spotřebitelé jsou rezervovaní. Nyní jsme v této druhé fázi.“

Přitom platí, že celkově jsou výsledky české ekonomiky vcelku pozitivní. Hrubý domácí produkt loni vzrost o 1,1 nebo 1,2 procenta ve stálých cenách, inflace je po dvou letech pod kontrolou, spotřebitelská poptávka je poměrně dobrá a roste, zahraniční obchod skončí za rok 2024 s přebytkem a lze najít i další alespoň relativně optimistická data. Například tolik diskutovaný schodek vládních financí za rok 2024 byl přes veškerou kritiku jednoznačně nejlepším výsledkem od pandemie koronaviru.

„Potřebovali bychom alespoň několik za sebou jdoucích měsíců, ve kterých by se podnikatelé a spotřebitelé shodli, že věří v budoucí růst. Problém samozřejmě není v tom, že bychom z toho všichni měli dobrý pocit, ale že by to nastavilo určité investorské a spotřebitelské chování. Přesně takové, jaké naše poněkud nestabilní ekonomika nyní potřebuje,“ dodal na vysvětlenou Pavel Postl.

V obecné rovině jde o tak zvaný problém sebenaplňujících předpovědí, který patří mezi velmi zajímavé ekonomické otázky. Nedůvěra v budoucnost ovlivňuje chování jedinců. V případě spotřebitelů je obavy odrazují od dalších nákupů a negativně se tak projevují v poklesu poptávky. V případě podnikatelů pak platí, že obavy z budoucnosti snižují investiční náladu. I to má negativní vliv na růst, protože to zpomaluje zvyšování potenciálu ekonomiky a také oběh peněz. „S jistou nadsázkou by se dalo říct, že se Česká republika v těchto časech stává laboratoří behaviorální ekonomie,“ dodal Pavel Postl s tím, že první polovina roku 2025 bude v tomto směru do značné míry rozhodovat o tom, zda se české hospodářství dokáže z tohoto kruhu vymanit.