PKF APOGEO: Bankovní rada splnila očekávání

Bankovní rada České národní banky na svém posledním letošním měnověpolitickém zasedání nepřekvapila a vcelku očekávaně nesnížila základní úrokovou sazbu na koruně. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstala na úrovni 4 procenta.

Postřehy našeho analytického týmu na zasedání bankovní rady prezentuje Pavel Postl, Senior Partner  PKF APOGEO.

Ještě začátkem prosince byla analytická obec dosti rozpolcena v očekáváních strategie Bankovní rady. Tehdy zhruba polovina pracovišť předpokládala pokles 2T repo o 25 bazických bodů, zbytek pak setrvání na stávající úrovni. Postupem času, a především po zveřejnění nových dat o listopadové inflaci, převážil názor, že centrální bankéři budou volit bezpečnější strategii v oblasti sazeb s cílem se v jejich snižování hlavně neunáhlit.

Při rozhodování bylo pět členů rady pro setrvání sazeb, dva pro pokles o 25 bazických bodů.

„V posledních dvou týdnech se ukázalo, že inflační rizika jsou větší, než se během roku mohlo zdát. Zvolení opatrné strategie proto není překvapující, ostatně i některé rozhovory a vystoupení radních z posledních dnů naznačovaly, že uvnitř vedení ČNB není nálada k poklesu sazeb,“ uvedl Pavel Postl.

V analytickém prostředí sílí diskuse o tom, nakolik bude Česká národní banka svými nástroji, tedy především sazbami a výší povinných minimálních rezerv, schopna v dalších obdobích efektivně korigovat tvorbu peněz v ekonomice. Problémem je postupující euroizace české ekonomiky i společnosti. Především růst podnikového dluhu v eurech probíhá mimo prostředí kontrolované ČNB, takže představuje exogenní vliv a zvyšuje tak celkovou nestabilitu korunového prostředí. 

Pro rok 2025 lze nicméně očekávat pokles inflace až ke středu cílového pásma, tedy mírně na dvě procenta. Ve shodě s poslední predikcí ČNB předpokládáme ve čtvrtém čtvrtletí 2025 úroveň inflace mezi 2,2 až 2,4 procenta. V souladu s tím očekáváme během následujících dvanácti měsíců postupné snížení 2T repo sazby na úroveň kolem 1,5 procenta a úroveň cen na mezibankovním trhu na asi 3 procenta p.a. To ovšem znamená, že i nadále bude přetrvávat situace nižších sazeb na euru. „Lze očekávat, že v následujících roce se euroizace naší ekonomiky dále prohloubí. Přičemž k tomu budou více než dosud přispívat i rostoucí vklady občanů v euru a nesporně i dalších zahraničních měnách,“ dodal Pavel Postl.