20. 2. 2025
Pověřenec pro ochranu osobních údajů: Minimalizujte rizika v oblasti GDPR

Lednová inflace nijak zásadně nepřekvapila. Meziroční výsledek ve výši 2,8 procenta (leden 2025 ku lednu 2024) je mírně nižší než prosincový údaj. Meziměsíční růst 1,3 procenta není v lednu nic výjimečného, začátek roku vždy přináší výraznější pohyby cenové hladiny. Zároveň je nutno dodat, že ani výhledy nejsou z hlediska inflace nijak přehnaně optimistické a během roku nelze očekávat její významnější pokles.
Poznámky a analýzy týmu PKF APOGEO k těmto novým informacím tlumočí Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.
Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2025
„Samozřejmě platí, že po cenové tsunami let 2021 až 2023 je nynější vývoj vlastně velmi poklidný a z hlediska ekonomiky v principu pozitivní. Na druhé straně ale musíme vnímat, že na obzoru příštích 24 měsíců není plán, který by dostal inflaci pod dvě procenta a již vůbec ne ještě níže, například k procentu jednomu,“ uvedl Pavel Postl.
Připomenul tak poslední makroekonomickou predikci České národní banky, která pro rok 2025 předpokládá inflaci ve výši 2,4 procenta a pro rok 2026 pak 2,1 procenta, tedy pouze velmi postupné snižování míry růstu cenové hladiny k měnověpolitickému cíli, který má střed definován jako rovná dvě procenta. Také predikce analytického týmu PKF APOGEO předpokládá pro rok 2025 růst spotřebitelských cen 2,4 procenta, pro rok 2026 je spíše mírně pesimističtější než ČNB.
„Samozřejmě ten cíl má toleranci plus mínus jedno procento, takže i při současném stavu jsme uvnitř tolerančního pásma,“ dodává Pavel Postl, zároveň však podotýká: „Nelze se ale zbavit dojmu, že po předchozím inflačním šoku by měla být na stole zcela vážně míněná diskuse, zda by nebylo vhodnější přejít pro následující období k nižšímu cílení, například na úrovni jednoho procenta. Pro ekonomiku by to byl velmi důležitý signál, že národní banka myslí ochranu národní měny skutečně vážně.“
Tato myšlenka vychází z faktu, že poslední inflační vlna znamenala vážné ohrožení důvěry občanů i podnikatelského prostředí ke schopnosti ČNB zvládnout plnění vlastních slibů. Příliš velkou důvěru koruně nevyjadřují ani trhy, které navzdory „jestřábím“ prohlášením ze strany představitelů ČNB z posledních dnů a hodin ponechávají kurz koruny relativně v odstupu nad hladinou 25 korun za euro a nějaké výraznější posílení tedy není zjevně na pořadu dne.
Autor: Pavel Postl - Senior Partner, Strategie a M&A