Růst mezd: Je to ještě udržitelné tempo?

Podle nové zprávy Českého statistického úřady vzrostly mzdy ve třetím letošním čtvrtletí na 45 412 korun v průměrném vyjádření a na 40 482 korun v mediánu. Je to meziročně o 7 procent absolutně, což znamená, že reálná průměrná mzda se zvýšila o 4,6 procenta.

„Jde pochopitelně o skvělou zprávu pro zaměstnance a pro ty, kteří již delší dobu nedostali přidáno, je to argument k mzdovému vyjednávání. Ovšem vzhledem k tempu růstu hrubého domácího produktu, a především přidané hodnoty v ekonomice se nutně naskýtá otázka, zda jde o udržitelný vývoj,“ uvedl k zveřejněným datům Tomáš Brabec, Senior partner PKF APOGEO.

Pro porovnání vlastní mzdy (případně vlastních příjmů z podnikání) s těmito údaji je vhodné vzít v potaz, že uvedené sumy jsou přepočítány na standardní plné úvazky, dále že jde o hrubé mzdy před zdaněním a konečně také fakt, že medián je mzdovým středem, tedy tou částkou, od které polovina zaměstnanců má příjem vyšší a polovina nižší. Porovnávání s průměrem je poněkud matoucí, protože ten je v oblasti mezd vychýlen matematicky nutně „nahoru“ (mimo jiné proto, že ve mzdové pyramidě je dno určeno minimální mzdou, strop však neexistuje).

Analytický tým PKF APOGEO se během posuzování nových dat o mzdách, a především údaje o růstu průměrné reálné mzdy ve třetím čtvrtletí 2024, samozřejmě zabýval i skutečností, že jsme jako česká ekonomika krátce po situaci, kdy řadu čtvrtletí za sebou reálné mzdy klesaly vlivem silné inflace koruny. „Bylo by ale příliš jednoduché říct, že nynější dynamika reálných mezd je prostým vyrovnáním předchozího propadu, takže nejde o znepokojující, ale naopak pozitivní jev. To by platilo, pokud by v daných měsících obecně rostla či alespoň stagnovala produktivita práce a hrubá přidaná hodnota. Data však ukazují, že to se v celku hospodářství nedělo,“ dodal Tomáš Brabec. 

Ostatně stejný problém naznačují i údaje o ziskovosti společností. Zatím nejsou k dispozici v potřebné struktuře, ale již nyní lze říct, že v období silné inflace se ziskovost přelila z předchozího rozložení směrem k některým odvětvím, především pak do energetiky a souvisejících oblastí, dále například do zpracování potravin a části chemického průmyslu. Naopak v řadě jiných odvětví ziskovost výrazně klesala. „Takové prudké výkyvy, jako byla inflační vlna 2021 až 2023, mají samozřejmě vždy vítěze a poražené. Lze se však obávat, že právě ti poražení z předchozího období mohou být tímto dosti razantním tlakem na růst mezd ohrožení opravdu výrazně,“ komentuje Tomáš Brabec.

Při detailnějším pohledu do jednotlivých odvětví lze vidět značné rozdíly v růstu mezd (i platů v případě veřejného sektoru), přičemž nejnižší údaje o růstu dosahují vlivem konsolidačního rozpočtového procesu veřejná správa a školství, nejvyšší pak některá specifická podnikatelská odvětví (například v oblasti trhu s nemovitostmi). Avšak v hlavních nosných oblastech české ekonomiky jsou data v principu vyrovnaná nebo přinejmenším velmi podobná. „Tedy platí, že růst mezd v potravinářském průmyslu a jiných odvětvích, která dosáhla v poslední době mimořádné ziskovosti, je téměř shodný jako v odvětvích, která byla a jsou pod velkým tlakem zvýšených nepersonálních nákladů. V tom lze spatřovat riziko pro udržitelnost takového tempa růstu mezd,“ poznamenal Brabec.

Na druhou stranu nelze pominout kladný makroekonomický dopad mzdového vývoje, kdy údaje za třetí čtvrtletí dávají velkou naději, že trend se udrží i ve zbytku roku. To by pak znamenalo pravděpodobně také další pozitivní vývoj v oblasti spotřebitelské poptávky, která je právě letos hlavním nositelem růstu hrubého domácího produktu