PKF APOGEO: Inflace není „zkrocená“, spíše naopak

Inflační rizika zůstávají silná, což dokazuje poslední zpráva Českého statistického úřadu, podle které vzrostly spotřebitelské ceny meziročně (říjen 2024 ve srovnání se stavem října 2023) o 2,8 procenta. To je po dubnu (+2,9 %) druhá nejvyšší letošní hodnota.

Postřehy našeho analytického týmu na inflační rizika a jejich vliv na vývoj české ekonomiky prezentuje Víťa Hruška, Co-Founder  PKF APOGEO.

Zpráva přichází poté, co Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání 8. listopadu rozhodla o dalším snížení klíčových sazeb a základní 2T repo sazba je nyní 4 % (více k tomuto tématu ZDE). ČNB neudělala nic, čím by se vymykala z obvyklého postupu národní bank a obdobných institucí v této době. Například britská banka snížila v podstatě souběžně klíčovou sazbu také o pětadvacet bazických bodů na 4,75 %, americký FED o den později snížil sazby na dolaru do pásma 4,5 – 4,75 % (také 25 bazických bodů). ECB již v polovině října snížila hlavní refinanční sazbu na 3,40 procenta.

Přesto je vidět odlišnost mezi výrazně ostřeji protiinflačním postupem britských a amerických autorit ve srovnání s autoritami evropskými. Říjnová inflace v USA bude zveřejněna až dnes (12. 11.), ale v září dosahovala 2,4 procenta. V Británii je nyní inflace dokonce pouhých 1,7 procenta. Stačí pak porovnat úroveň inflace a sazeb, aby bylo jasné, oč více jestřábí politiku tyto banky uskutečňují ve srovnání s ECB (poměr inflace v eurozoně/sazby 2,0/3,40) a ČNB (2,8/4,0).

Nicméně je potřebné dodat, že relativně vysoká říjnová inflační úroveň je částečně daná nešťastnou srovnávací základnou k minulému říjnu, kdy se do vývoje promítaly administrativně výrazně posuny cen energií, které ovšem zákazníci reálně neplatili, ale které neumí český systém eliminovat a ukazovat skutečnosti bližší data. Jádrová inflace setrvává podle různých analytických pracovišť v rozmezí 2,2-2,3 procenta, s čímž se na hladině 2,3 procenta zcela shodujeme.

Index spotřebitelských cen (meziroční změny, změny proti bazickému roku)

Zdroj: Český statistický úřad (https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-rijen-2024)

Inflační rizika každopádně přetrvávají v oblasti potravin, kde trh prokázal značnou cenovou volatilitu již v předchozích obdobích a kde je zjevně u konce fáze poklesu cen zemědělských producentů. Značná rizika lze také najít v oblasti pohonných hmot, kde reálné ceny dosahované přímo na pumpách poklesly nominálně na úroveň konce roku 2021, tedy do období, kdy se teprve rozebíhalo inflační vzepětí. To ovšem značí, že v tomto segmentu je třeba příští rok očekávat dynamičtější vývoj, taková situace se nemůže udržet nekonečně dlouho, již jen vzhledem k rostoucím nákladům prodejců na mzdy a další oblasti. Faktem však je, že světové ceny surovin zatím nízkým cenám nahrávají a pokračující zpomalování Číny je v tomto směru dobrou zprávou (v řadě jiných je to však zcela opačné).

Dalším přetrvávajícím inflačním rizikem jsou služby, kde poslední zpráva ČSÚ (8.11.) ukazuje mírné oživení, což otevírá prostor pro pokračování růstu cen jak pro odběratele služeb, tak i pro konečné uživatele.

Analytický tým PKF APOGEO i nadále řadí inflační rizika mezi nejvýraznější prvky, které mohou v příštím roce ohrozit alespoň částečně optimistické odhady vývoje české ekonomiky. Jakkoliv odmítáme vnímat říjnová inflační data pouze optikou samotného meziročního údaje a považujeme vývoj jádrové inflace (stagnace na úrovni 2,3 procenta) za velmi uspokojivý, přesto vidíme pro rok 2025 významná rizika. Očekáváme tedy, že Bankovní rada pro letošní rok již ke snížení sazeb nepřistoupí (měnověpolitické zasedání bude 19. prosince) a vyčká dalšího vývoje.