Průzkum PKF APOGEO na téma: Jak dostat na trh práce víc lidí?

České firmy mají recept na to, jak na tuzemský trh práce dostat víc lidí. Tři z pěti českých firem by uvítaly zeštíhlení státní správy (60 %) a polovina (50 %) možnost výpovědi bez udání důvodu. Množství firem, které by uvítaly zeštíhlení státní správy se meziročně zdvojnásobilo (loni 31 %). Vyplývá to z aktuálního průzkumu mezi tuzemskými firmami, který jsme zpracovali a provedli meziroční srovnání s loňským průzkumem agentury Ipsos.

„Meziročně se také výrazně zvýšilo množství firem, které by ze strany státu uvítaly větší podporu automatizace a umělé inteligence. Zatímco v loňském průzkumu to bylo 18 procent, v letošním je to už 45 %,“ říká k výsledkům šetření Tomáš Pacovský, Managing Partner poradenské společnosti PKF APOGEO.

Pětadvacet procent českých firem by přivítalo větší podporu státu, pokud jde o pracovní migraci, a snížení administrativy spojené s home office (loni 28 %, resp. 29 %). Meziročně došlo k výraznému poklesu v případě rekvalifikací – pro jejich větší podporu bylo letos jen deset procent firem oproti loňským 28 %.

Pouze osm procent z firem oslovených v letošním šetření  neumožňuje svým zaměstnancům práci z domova, přes polovinu (54 %) ji nabízí, ale ne pro všechny, a necelých 40 procent ji umožňuje všem zaměstnancům. Home office, jak dále vyplynulo z průzkumu, považují za firemní benefit čtyři z pěti zaměstnavatelů (81 %).

Právě práce z domova patří k nejčastějším benefitům, které poskytuje více než 80 procent tuzemských společností. Těmi dalšími jsou stravenky nebo příspěvek na stravování, flexibilní pracovní doba a možnost využití mobilního telefonu a notebooku i pro svou osobní potřebu.

Více než 80 procent dotázaných firem se domnívá, že zaměstnanecké benefity jsou „spíše“ (58 %) a „velmi důležité“ (23 %). Přes 30 procent zaměstnavatelů vynakládá na benefity částku do 2 500 Kč měsíčně a stejné množství v rozmezí od 2 500 do 5 000 korun. Od šesti do dvaceti tisíc korun dává na benefity 15 % společností.

„Ze srovnání letošního a loňského průzkumu také vyšlo najevo, že meziročně se mírně zvýšil počet firem, které plánují zvýšit mzdy svým zaměstnancům, a to z 84 na 92 procent,“ uvedl Pavel Postl, Senior Partner. „Zatímco loni šlo ve většině případů o navýšení v průměru do deseti procent, letos většina firem (58 %) plánuje zaměstnancům přidat příští rok v průměru pod pěti procenty,“ dodal.

Průzkum poradenské společnosti se rovněž zajímal o formy pracovní spolupráce. Téměř devadesát procent oslovených firem (89 %) umožňuje práci na hlavní pracovní poměr na plný úvazek, na částečný úvazek pak dvě třetiny (67 %). Stejné množství společností využívá spolupráci s externisty (kontraktory), práci na dohodu (DPP, DPČ) či brigádu umožňují tři ze čtyř zaměstnavatelů (74 %).

U poloviny tuzemských firem, které se zúčastnily letošního šetření, tvoří pracovníci mimo hlavní pracovní poměr do deseti procent zaměstnanců, tedy stejně jako loni. 

„Jinými slovy, u poloviny společností se změna pracovní legislativy neprojevila a počet pracovníků mimo hlavní pracovní poměr nebo částečný úvazek se nesnížil,“ říká Tomáš Pacovský.

Na druhé straně, dohody o provedení práce podle průzkumu letos omezilo a nahradilo je běžnými pracovními smlouvami 19 % firem. Stran reakce na změny legislativy, firmy oslovené v průzkumu většinově uvedly (62 %), že v případě dohod o provedení práce (DPP) nebo provedení činnosti (DPČ) „jen přizpůsobily procesy a nastavení nové legislativě“. Téměř pětina společností uvedla, že legislativní změna se jich „nedotkla“.

„To jen potvrzuje závěry odborné diskuse, že stávající úprava DPP a DPČ nepřinesla předpokládané výsledky, a proto vláda zvažuje ustoupit od další úpravy, která by měla vstoupit v platnost od ledna 2025,“ konstatuje Jana Hajdová, Payroll Manager.

„Změny v legislativě ohledně zaměstnávání na dohody, které firmám zavedly nové administrativní povinnosti a zároveň tzv. dohodáře jejich novými právy postavily na úroveň zaměstnanců, jsou zřejmě také důvodem, proč v našem průzkumu většina firem – 85 procent – odpověděla, že by uvítala možnost dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu,“ doplňuje Jana Hajdová.

A jaké odstupné by čeští zaměstnavatelé byli ochotni vyplatit při výpovědi bez udání důvodu, které bylo v souvislosti s novelou zákoníku práce hojně skloňováno? Výrazné dvě třetiny firem (66 %) by vyplatily standardní odstupné a jeden měsíc navíc, přes čtvrtinu společností (27 %) by akceptovalo standardní odstupné a tři měsíce navíc. Necelých osm procent zaměstnavatelů by bylo ochotno vyplatit standardní odstupné a půl roku navíc.