Údržba fotovoltaických elektráren jako služba s nízkou přidanou hodnotou

Nejvyšší správní soud vydal dne 25. července 2024 rozsudek čj. 6 Afs 255/2023–58 ve sporu týkajícím se daně z příjmů právnických osob a správného nastavení cen mezi spojenými osobami.

V rozsudku Nejvyššího správního soudu byla posuzována kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Předmětem sporu byl dodatečný platební výměr, který finanční úřad doměřil daňovému subjektu na základě rozdílu mezi cenou služeb poskytnutých mateřskou společností daňovému subjektu, a cenou, která by byla obvyklá mezi nespojenými osobami.

Žalobkyně podala kasačního stížnost na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové na základě, kterého jí byla doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2018. Finanční úřad tuto daň doměřil z důvodu, že společnost nebyla schopna uspokojivě zdůvodnit rozdíly ve výši ceny služeb zejména za servis, monitoring a údržbu fotovoltaické elektrárny.

Žalobkyně namítala, že finanční správa měla zvolit ke stanovení referenční ceny metodu srovnatelné nezávislé ceny (CUP). Finanční správa však použila metodu Cost+ s odůvodněním, že údržba fotovoltaické elektrárny je službou s nízkou přidanou hodnotou ve smyslu pokynu Generálního finančního ředitelství D‑10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou poskytovaným mezi spojenými osobami. V kalkulaci ceny tedy ke mzdovým nákladům pracovníků, kteří se podíleli na poskytování služby připočetli nejvyšší možnou přirážku dle pokynu ve výši 7 %.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl a tím potvrdil rozhodnutí krajského soudu a postup správce daně.

Máte-li pochybnosti o správném nastavení cen mezi spojenými osobami, neváhejte obrátit na daňový tým PKF APOGEO Tax.

Autor: Petr Knotek