Daňové povinnosti zaměstnance v roce 2024: Novinky, slevy a roční zúčtování

V novém roce se všichni musíme vypořádat s novou legislativou, novými pravidly a mnohdy i s novými požadavky klientů. V oblasti mezd se s novým rokem pojí také podpis nového prohlášení poplatníka pro rok 2024 a roční zúčtování daní za rok 2023. 

Obojí je spjato s příjmy ze závislé činnosti, tedy se zaměstnáním. Nezáleží na tom, zda pracujete pro stejného zaměstnavatele několik let, nebo právě v lednu nastupujete do nového zaměstnání, pokud chcete uplatnit měsíční slevy na dani, je nutné podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (tzv. „růžové prohlášení“).

Ale pozor, toto prohlášení je možné podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy máte několik zaměstnavatelů současně, můžete si zvolit, u kterého toto prohlášení podepíšete, své rozhodnutí můžete i v průběhu roku změnit, nicméně je možné jej mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele pro příslušný kalendářní měsíc. A platí to i v případě změny zaměstnavatele v průběhu měsíce – slevu na dani můžete uplatnit v daném kalendářním měsíci jen jednou – zpravidla tedy v pracovním poměru, který končí.

Jak toto vše souvisí s ročním zúčtováním? Na první pohled asi nijak, ale mít podepsané prohlášení a uplatňovat slevy je jednou z podmínek, kterou musí zaměstnanec splnit, aby po skončení kalendářního roku mohl požádat o roční zúčtování. 

A co to je roční zúčtování? 

Jedná se vlastně o výpočet daně z příjmů na celoroční bázi a její porovnání se zaplacenými zálohami v průběhu roku. 
Roční zúčtování provede zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance, pokud zaměstnanec splňuje podmínky stanovené legislativou a doloží veškeré podklady. 

Vyplněná žádost včetně všech příloh a dokumentů, vtahujících se k uplatňovaným daňovým úlevám, musí být k rukám mzdové účetní doručena každý kalendářní rok nejpozději do 15.2., aby bylo možné roční zúčtování zpracovat. Toto datum vyplývá ze zákona, a je limitující. Dokumenty dodané po tomto termínu nelze do ročního zúčtování zahrnout. 

A co když se termín nestihne? 

V případě, že zaměstnanec nestihne tento termín, má stále ještě právo zúčtovat svoje daně prostřednictvím daňového přiznání. Toto právo má každý zaměstnanec, tedy i ten, který jinak podmínky pro zpracování ročního zúčtování splňuje.

Naopak existují případy, kdy roční zúčtování zaměstnavatel provést nemůže. Jak říká zákon, roční zúčtování nebude provedeno zaměstnanci, pokud:

• podle platné legislativy je povinen podat daňové přiznání,
• včas nepožádal (tedy nejpozději do 15.2. a/nebo do tohoto data nedodal veškeré požadované dokumenty,
• nepodepsal prohlášení poplatníka na slevu na dani (“růžové prohlášení”).

Kdo je povinen si podat daňové přiznání? 

Povinnost podat si daňové přiznání má poplatník, který:

• měl aktivní živnostenský list (a to i jen po část roku bez ohledu na to, že z něj neplynuly žádné příjmy) a/nebo měl jiné příjmy z podnikání, pronájmu nebo kapitálu (ze zisku korporací apod.),
• v průběhu roku zrušil před termínem určeným zákonnými předpisy životní nebo penzijní pojištění a nechal si vyplatit tzv. odbytné,
• obdržel finanční vyrovnání při pracovním úrazu přímo od pojišťovny,
• měl v roce 2023 příjmy ze zaměstnání od více zaměstnavatelů současně (a to třeba i po část jednoho měsíce v roce), včetně dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce nad 10.000 Kč/měsíc, případně do 10.000 Kč, ale chce si sraženou daň uplatnit,
• měl v roce 2023 kromě příjmů ze zaměstnání také jiné zdanitelné příjmy vyšší než 30.000 Kč – např. z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu (pronájem bytu, pozemků, chaty), příjmy z kapitálového majetku (např. prodej cenných papírů), ostatní příjmy (např. prodej výrobků, movitých či nemovitých věcí), apod., předčasně zrušil penzijní nebo životní pojištění a nechal si vyplatit odbytné, případně obdržel plnění od pojišťovny v souvislosti s pracovním úrazem),
• je daňovým nerezidentem a požaduje při výpočtu roční daně zohlednit daňové zvýhodnění na dítě nebo slevu na dani na manželku, nebo slevu na dani z důvodu částečné nebo plné invalidity.

Pokud zaměstnanec splňuje výše uvedené podmínky, včas požádá a doloží všechny doklady, je zaměstnavatel povinen roční zúčtování zpracovat.

Jaké slevy lze v ročním zúčtování uplatnit? 

V ročním zúčtování si zaměstnanec kromě slev uplatňovaných na měsíční bázi (tedy slevy na poplatníka, na invaliditu, slevu držitele průkazu ZTP/P a v zúčtování za rok 2023 naposledy i slevu na studenta) a kromě daňového zvýhodnění na děti, může uplatnit i další slevy.

První skupina daňových úlev se váže ke snížení daňového základu – tedy odpočtu části příjmů. Tato kategorie daňových úlev se nazývá „nezdanitelné části daně“ a patří sem bezúplatná plnění (dříve dary), úroky z úvěru na financování bytových potřeb, příspěvek na penzijní pojištění, životní pojištění (jen specifické produkty) a v roce 2023 naposledy také příspěvky zaplacené odborové organizaci nebo úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – tyto poslední dva odpočty zrušil konsolidační balíček. 

Těmito odpočty se sníží celkové příjmy, které tvoří základ pro výpočet daně (úspora tedy bude odpovídat dani připadající na tuto část příjmů).

Druhá skupina zahrnuje slevy již na vypočtené dani – kromě všech slev uplatňovaných měsíčně je možné uplatnit ještě slevu na manžela/manželku, pokud nemá příjmy vyšší než 68.000 Kč a slevu za umístění dítěte – tzv. školkovné. Ale i tady zasáhl konsolidační balíček a pro rok 2024 slevu ve výši školkovného ruší a zpřísňuje podmínky pro uplatnění slevy na manžela/manželku. Všechny slevy je možné uplatnit maximálně do výše vypočtené daně.

Třetí skupinou je pak daňové zvýhodnění na děti, které se chová jako sleva na dani, pokud je daň po slevách dostatečně vysoká. Pokud slevy pokryly větší část daně, případně celou daň, pak se daňové zvýhodnění mění na daňový bonus – tedy zápornou daň. V takovém případě poplatník nejen že daň neplatí, ale naopak daň od státu „dostává“.

Co je výsledkem?

Výsledkem ročního zúčtování je pak buď přeplatek nebo nedoplatek na dani. Nedoplatek může vzniknout tehdy, pokud zaměstnanec v průběhu roku včas neoznámil, že u něj došlo ke změně a z toho důvodu nemá již na některou úlevu nárok. Uplatnil tedy slevu neoprávněně a musí ji „vrátit“, tedy zaplatit nedoplatek na dani. Pokud však zaměstnanec uplatňuje pouze slevy, na které má nárok a v ročním zúčtování uplatní odečitatelné položky, případně si neuplatní v průběhu roku všechny slevy, na které má nárok a uplatní si je až v ročním zúčtování, je výsledkem porovnání se zaplacenými zálohami přeplatek na dani. Tento přeplatek (pokud je vyšší než 50 Kč) je vyplácen zaměstnanci spolu s běžnou výplatou mzdy za únor nebo březen.

Zaměstnavatel si pak částku, odpovídající daňovým přeplatkům vyplaceným zaměstnancům zúčtuje proti vypočtené dani z příjmů za příslušný kalendářní měsíc (případně za více měsíců, pokud celková výše přeplatků převyšuje měsíční daň), případně požádá příslušný finanční úřad o refundaci vyplacených přeplatků na dani.