Stravenkový paušál přijde stát draho a přinese další rizika

Stravenkový paušál, který chce ministerstvo financí zavést od roku 2021 jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování, by měl podle paní ministryně připravit státní rozpočet o dvě miliardy korun ročně. Analýza společnosti Grant Thornton ale hovoří o desetinásobku. A státní pokladně hrozí ještě další nebezpečí.

„Je nutné si uvědomit, že principem stravenkového paušálu je nikoliv zavedení nového daňového zvýhodnění, ale pouze jednodušší a efektivnější způsob, jak čerpat stávající zvýhodnění na stravování, na které kvůli vysokým provizím stravenkových společností a administrativě nedosáhne milion zaměstnanců,“ reagovalo na analýzu ministerstvo financí.

Jenže zavedení stravenkového paušálu není systémovým řešením. Jako vedlejší a negativní jev je třeba vnímat i to, že v kombinaci s řetězením kratších pracovních úvazků může vytvořit nechtěný prostor pro krácení daně z příjmů.

Podle autorů studie je iluzorní se domnívat, že zaměstnavatelé tento benefit nebudou využívat. Naopak, lze předpokládat jeho masívní zavedení, avšak za jiným účelem a motivací, než je původně zamýšlen. Dá totiž firmám a institucím možnost na úkor mezd navýšit zaměstnancům příjmy bez vedlejších nákladů ve formě daní a odvodů.

Mimo to může stravenkový paušál způsobit nerovnost mezi zaměstnavateli. Po jeho zavedení nebude mít zaměstnavatel žádnou garanci toho, že tento příspěvek bude skutečně na stravování zaměstnanců využit. V současnosti mu tuto garanci poskytuje, až na výjimky, vydavatel elektronických či papírových stravenek. Může tak vzniknout významný rozdíl při prokazování daňové účinnosti nákladů zaměstnavatele vynaložených na stravování zaměstnanců.

 

Autor je Jiří Žežulka, partner poradenské skupiny Apogeo.