Počet svěřenských fondů raketově vzrostl, meziročně na dvojnásobek

Za dobu své krátké existence získaly svěřenské fondy nádech tajemných institucí určených jen pro vyvolené. Do určité míry je to pravda – zájemce musí mít v první řadě majetek, který stojí za to do fondu vložit. Žádné případy systematických podvodů nebo zneužívání tohoto nástroje na správu majetku finanční správa ani policie ovšem neznají.

Krátce po roce 2014, kdy nový občanský zákoník fondy do českého práva zavedl, se nový institut potýkal s nedůvěrou, politici dokonce vyhrožovali, že jej brzy zase zruší.

Podle Tomáše Pacovského, partnera poradenské Apogeo Group, která nabízí zakládání těchto fondů, se nedůvěru podařilo překonat v letech 2016, 2017. To zhruba koresponduje s obdobím, kdy své podniky vložil do svěřenských fondů tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (únor 2017).

Fondy nabídly majetným lidem dosud chybějící způsob ochrany jejich majetku. Před rizikem z podnikání se soukromé majetky do té doby ochraňovaly tím, že se převáděly na manželky, nyní se mohou vložit do fondu. Nejde přitom o nic nelegálního – majetek tam nelze schovávat teprve v momentě, kdy se firma ocitne v insolvenci a kdy podnikatel za její závazky ručí. To by u soudu neprošlo.

Jak utajit nemanželské děti

Dá se tak mimo jiné vyhnout zdlouhavému dědickému řízení. „V něm by mohly vyjít najevo některé intimní skutečnosti, které si zakladatel přál utajit – například nemanželské děti, různá obliba potomků, homosexuální přítel, či majetek odkázaný dlouholeté kolegyni z práce. V dědickém řízení by z toho mohly vznikat třenice,“ vysvětluje Pacovský.

Fondy také mohou sloužit k udržení celistvosti majetku, protože rozdělit ho mezi více dědiců by nebylo efektivní. Obmyšlení (ti, co budou z fondu profitovat) tak mají například doživotní právo k užívání rodinné haciendy nebo dostávají rentu.

Svěřenský fond má ze zákona maximální omezenou dobu trvání 100 let. To je ale extrém. „Doba se zpravidla váže k určité skutečnosti, například dosažení předpokládaného věku dětí, v němž budou připraveny chopit se majetku, či ukončení studia nebo etablování jejich vlastního podnikání,“ říká Petr Jakubec, předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů. Ta sdružuje více než dvacítku zpravidla poradenských firem, které se zabývají správou majetku. Po dosažení podmínky se pak počítá s přechodem majetku na potomka či další dědice.

Poslední významnou skupinou svěřenských fondů jsou ty založené pro podporu veřejně prospěšných účelů – například pro podporu církví, neziskových organizací či spolků.

Fondy zpočátku nepodléhaly žádnému zápisu do rejstříku – o jejich existenci tak věděl jen zakladatel, notář a správce. Po zavedení evidence, kterou zákon nařídil od července 2018, jsou fondy pod větším dohledem. „Většině lidí to nevadí, účel je legální. Ti, co se domnívali, že je to institut pro skrývání majetku, už pochopili, že tuto ochranu jim to neposkytne,“ říká Eppinger.

Nicméně zpočátku se na to potenciální zájemci o otevření fondů dívali s obavami: báli se, aby nebylo vidět na to, jaký majetek mají a komu co dají. „Vyjasnilo se, co bude a nebude veřejné a kdo na to bude vidět – poslední nedůvěra odpadla,“ říká Eppinger. Z rejstříku tak není možné dovědět se ani jméno zakladatele, ani obmyšleného. Při pohledu do evidence to však některé fondy částečně prozrazují samy ve svém názvu.

Důvěrné dokumenty jako statut fondu či informace o vloženém majetku jsou uložené v neveřejné evidenci, do které smí nahlížet jen policie, finanční úřad, FAÚ, soudy a státní zastupitelství.

Jen pro bohaté

Základní úkon, založení fondu, přijde minimálně na 40 tisíc korun, na to se však nabalují další náklady podle složitosti. Do fondu se musí vyčlenit majetek, což může trvat měsíce i­ léta, dále je nutné sepsat statut šitý na míru dané rodině či sepsat smlouvu se správcem. „Citlivější věci doporučujeme klientům nedávat do statutu. Ve smlouvě, která se nezveřejňuje, se může uvést vše, co zakladatel nechce, aby bylo dostupné,“ radí Eppinger.

Podle advokátů a poradců je třeba rodinu a majetek při vytváření svěřenského fondu znát, aby vše fungovalo dobře. „Nedovedl bych si představit nést odpovědnost a sepsat statut podle univerzálního vzoru někomu, koho znám dvě hodiny. Každý případ je jiný, někdy musíte upravit i nemanželské děti, přítelkyně. V průměru sepsání statutu věnuji mnoho desítek hodin,“ uvádí Eppinger.

Další peníze je třeba si připravit na správu fondu – musí se vést účetnictví, podávat daňové přiznání – fond se chová jako firma. A výnosy z něj se stejně tak daní sazbou 19 procent. Jen pokud je fond určený pro veřejně prospěšné účely, je od daně osvobozen.