Nezaměstnanost není problém, zaměstnanost už nemá kam růst

Nová data Českého statistického úřadu potvrzují to, co je pro českou ekonomiku charakteristické již dlouhé roky: Nezaměstnanost není problém. Naopak se ukazuje, že bez další migrace není kde brát nové pracovníky, neboť zaměstnanost je téměř na svém potenciálu.

Poznámky analytického týmu PKF APOGEO k této věci prezentuje Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.

„Samozřejmě je ale možné chápat údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti z růstných úhlů. Z pohledu podnikatelů a podniků je nízká míra počtu lidí hledajících práci naopak velký problém. Jde o jednu z klíčových brzd zvýšení potenciálu české ekonomiky,“ poznamenává Tomáš Brabec.

Podle poslední zprávy ČSÚ (ZDE) vzrostla ve 4. čtvrtletí 2024 zaměstnanost (ve srovnání se stejným obdobím 2023) o více než 115 tisíc osob na 5,204 milionu osob. Ve věku 15 až 64 let je tak ekonomicky činných přes 70 procent žen a o něco více než 81 procent mužů. Tím lze podle Tomáše Brabce dostupný rezervoár pracovních sil považovat téměř za vyčerpaný: „Samozřejmě si můžeme představit ještě další zvýšení podílu ekonomicky činných, ale jde již jen o malé počty. Například pokud klesne ještě dále porodnost, bude na trhu práce k dispozici o něco více žen, protože nebudou doma s dětmi. Kdybychom zkrátili dobu pobytu mladých ve vzdělávacích institucích, také by to přineslo růst. Avšak ani v jednom případě to neznamená pozitivní zprávu z hlediska budoucnosti,“ poznamenal Tomáš Brabec.

Analytický tým PKF APOGEO považuje za velmi problematické, že v průběhu následujících let je nutné počítat s velkými odchody pracovních sil do seniorského věku a pravděpodobně i s poklesem celkového počtu ekonomicky činných. „Statistika je neúprosná a staví českou ekonomiku před mimořádný problém. Nárůst procentuálního podílu nejstarších skupin mezi ekonomicky činnými je vzhledem k jednoletému odstupu dat z národohospodářského hlediska něco jako thriller. Je to skutečná noční můra, kterou většina lidí samozřejmě zatím nevnímá, nebere vážně, ale již během pěti let bude znamenat pro domácí ekonomiku možná největší zkoušku za celé období postkomunistické transformace,“ zmínil Tomáš Brabec.

V této souvislosti totiž náš tým upozorňuje na několik dalších souběžných jevů, které budou nepřátelské řešení problému. Mezi ně řadí například fakt, že společnost je stále méně nakloněná migraci, tedy příchodu pracovní síly ze zahraničí, je zde také rostoucí pravděpodobnost ukončení nebo zmražení konfliktu na Ukrajině, což povede přinejmenším k částečnému odchodu uprchlíků, kteří v současnosti představují velmi důležitou zásobárnu pracovních sil, roste celková nedůvěra mladších ročníků v pozitivní vývoj uvnitř České republiky a s tím se zvyšuje také ochota odcházet do zahraničí. „Když k tomu přidáme skutečně až strašidelně nízkou investiční aktivitu podniků v posledním roce a půl, což znamená, že nám chybí podněty k růstu produktivity práce, především v průmyslu, je naše startovní pozice v této přicházející krizi velmi špatná,“ zdůraznil Brabec.

Je tedy zjevné, že nízká nezaměstnanost je jen dalším důsledkem tohoto již započatého vývoje. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (Mezinárodní organizace práce, je nutné nezaměňovat podle dat vypočítaných podle jiných postupů) ve věkové skupině 15 až 64 let se meziročně nezměnila, takže i ve 4. čtvrtletí roku 2024 činila 2,6 procenta. Jisté rozdíly jsou v jednotlivých regionech, ale v podstatě nikde v zemi nelze říct, že by na trhu práce existoval dostatek pracovních sil například pro investiční projekty.