Sazby znovu poklesly, ostatní zprávy jsou rozporné

Bankovní rada České národní banky rozhodla na čtvrtečním měnově-politickém zasedání podle předpokladu trhu a snížila klíčovou 2T repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta. Zároveň bylo vydáno několik nových zpráv o vývoji ekonomiky, které dávají velmi rozporuplný obraz o tom, co nyní v českém hospodářství probíhá.

Poznámky a analýzy týmu PKF APOGEO k těmto novým informacím tlumočí Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

ČNB snižuje před varovnou inflaci úrokové sazby

„Zasedání Bankovní rady nepřineslo nic překvapivého, snad kromě skutečnosti, že pro pokles se tentokrát v naprosté shodě rozhodlo všech sedm členů orgánu. Trh krok předpokládal a nic na tom nezměnilo ani ranní zveřejnění předběžné informace o vývoji inflace v lednu. Je však nutno zmínit, že odhad ČSÚ znamená pro optimisty nepříjemné překvapení,“ uvedl Tomáš Pacovský.

Statistici oznámili, že podle jejich odhadu vzrostly meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu o 1,3 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Přitom meziměsíční změna není zase tak překvapivá, v tomto směru je leden tradičně problémové období a oproti prosinci bývá změna citelnější. Avšak meziroční údaj znamená další varování, že problém inflace nelze v žádném případě chápat jako vyřešený.

ČNB také zveřejnilo některé nové odhady vývoje ekonomiky. V rovině popisu východisek pro predikce pak zpráva zdůrazňuje především růst mezd ve třetím čtvrtletí na úrovni sedmi procent. „Z důrazu, který je na tento údaj ve zprávě položen můžeme soudit, že národní banka je právě tímto aspektem vývoje znepokojena. Zatímco takový růst mezd znamená výrazné zvyšování reálné kupní síly obyvatel, což je pozitivní zpráva z hlediska potenciálu růstu výkonu ekonomiky,  z pozice národní banky jde zjevně o riziko. Zvláště, když takový růst mezd není podložen odpovídajícím růstem produktivity, přesněji hrubé přidané hodnoty,“ dodal Tomáš Pacovský. 

Co se týká hlavních makroekonomických parametrů, pracuje nová prognóza ČNB s tím, že Inflace letos dosáhne 2,4 procenta a až v roce 2025 můžeme očekávat pokles na 2,1 procenta. HDP pak letos vzroste o rovná 2 procenta a tento růst bude tažen především spotřebou domácností. Oproti loňskému roku předpokládá ČNB snížení výše přebytku obchodní bilance, takže čistý vývoz bude na ekonomiku působit negativně. Pro rok 2026 očekávají analytici centrální banky zrychlení růstu HDP na 2,4 %.

„Je zjevné, že se centrální banka smířila pro letošní rok s tím, že inflace bude nad cílem, jakkoliv v rámci tolerance. Nicméně by bylo pro stabilitu ekonomiky lepší, kdyby alespoň aktuální inflační cíle byly poněkud ambicióznější, zvláště poté, co jsme zažili tak silnou vlnu růstu spotřebitelských cen, jaká započala v létě 2021,“ prohlásil Tomáš Pacovský. Zároveň dodal, že nicméně není jasné, jaký deal vlastně chce ČNB s realitou uskutečnit: „Vidíme zde relativně vysokou inflaci, jakkoliv 2,4 procenta není úroveň, která by byla v předchozích letech výjimečná a která by byla považována za rizikovou. Zároveň však není zřetelná žádná odměna za tak relativně vysoké číslo, protože ČNB s odhadem růstu HDP o dvě procenta přináší zatím mezi standardními pracovišti nejnižší odhad pro rok 2025,“ poznamenal. Jinými slovy řečeno platí, že se banka smiřuje s vyšší inflací, ale nedostává za to vyšší růst ekonomiky.

Podle Tomáše Pacovského každopádně nelze předpokládat, že by se pokles sazby odrazil nějakým rychlým způsobem do mezibankovního trhu či do tržní ceny úvěrů pro podniky či spotřebitele. Tento stav přetrvá po tu dobu, dokud bude poměrně vysoké inflační očekávání jak od bank, tak i mezi spotřebiteli.

Pozitivní tržby, tragický průmysl, zmrtvýchvstání stavebnictví

Vlna nových makroekonomických dat, jak byla během posledních desítek hodin zveřejněna, přinesla některé pozitivní prvky, ale také potvrzení tragického trendu průmyslu.

Tržby v maloobchodě se v prosinci 2024 reálně meziročně zvýšily o 6,2 procenta a meziměsíčně o 1,2 procenta. Za celý rok 2024 vzrostly o 4,6 procenta, čímž výrazně přispěly k pozitivnímu vývoji hrubého domácího produktu.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/maloobchod-prosinec-2024

Při pohledu na bazický index maloobchodních tržeb, kde se 100 rovná průměru roku 2021, však vidíme, že jakkoliv je meziroční změna velmi pozitivní, do úrovně předchozí spotřeby máme zatím ještě daleko. Úroveň základny bude dosažena někdy ve druhém čtvrtletí roku.

Nesporně o něco horší zpráva přišla z průmyslu. Průmyslová produkce v prosinci meziročně reálně klesla o 3 procenta, čímž se s konečnou platností potvrdil mimořádně špatný rok 2024, který pro český průmysl znamenal možná nejhorší období v historii samostatného státu. Alespoň dílčí náplastí může být, že meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 1,6 procenta. Hodnota nových zakázek byla na stejné úrovni jako v prosinci 2023, je ale nutné zdůraznit, že tento parametr se neměří ve stálých, ale v běžných cenách.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-prosinec-2024 

Naopak přinejmenším na první pohled poněkud optimističtější zpráva přišla z oblasti stavební produkce, kde byl mnohaměsíční soustavný pokles v prosinci nahrazen meziročním růstem o 9,7 procenta a meziměsíčním o 4,5 procenta. Avšak orientační hodnota nově vydaných stavebních povolení (což je ekvivalent zaknihovaných zakázek z průmyslu) se snížila o 6,6 procenta.

„Výkony průmyslu i stavebnictví jsou dlouhodobě špatné. To je nezpochybnitelný fakt. Nicméně stavební produkce se zcela jistě během několika měsíců postaví na nohy a letos můžeme očekávat její poměrně masivní růst. Osud průmyslu je skutečně nejasný. Obrovsky záleží na tom, zda v Německu nastane alespoň malé oživení ekonomiky, zda hrozící celní válka skutečně vypukne a na mnoha dalších aspektech,“ poznamenal Tomáš Pacovský. 

Posledním novým statistickým údajem je prosincová bilance zahraničního obchodu. Podle předběžných údajů skončila v běžných cenách přebytkem 6,8 miliardy korun, což bylo o 2,2 miliardy více než ve stejném období roku 2023. Podstatnější je však údaj za celý rok 2024, kdy přebytek obchodu dosáhnul 223,2 miliardy korun a byl meziročně vyšší o 100,7 miliardy.

„Za skutečně mimořádný výkon našich exportérů pokládejme skutečnost, že přes celkový marasmus ekonomik hlavních partnerů vzrostl vývoz o velmi solidních 4,9 procenta. Dovoz se zvýšil při stejném srovnání o 2,7 procenta. Když tento údaj přiložíme k růstu spotřeby domácností, pak vidíme, že její pokrytí novými dovozy je velmi dílčí. Díky kombinaci růstu poptávky a jejího významného pokrytí domácí produkcí vznikl prostor pro určitý, jakkoliv mírný růst HDP v roce 2024,“ uzavřel Tomáš Pacovský.