Ekonomická východiska oceňování pohledávek v praxi: Jak správně přistoupit k hodnocení vymahatelnosti pohledávek?

Oceňování pohledávek je klíčovým aspektem finančního řízení, ať už se jedná o banky, investory nebo podnikatele. Každá pohledávka představuje budoucí příjem, který může, ale také nemusí být plně realizován. Z tohoto důvodu je důležité správně odhadnout její hodnotu, která je vždy obrazem její vymahatelnosti. V tomto článku se podíváme na základní přístupy oceňování pohledávek a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich dobytnost.

Tři základní přístupy k ocenění pohledávek

V praxi se nejčastěji uplatňují tři hlavní přístupy k ocenění pohledávek:

1. Výnosový přístup
   Základním principem je odhad peněžních toků, které v budoucnosti z pohledávky poplynou, a jejich převodu na současnou hodnotu.
2. Majetkový přístup
   Vychází z účetní/nominální hodnoty, která se dále upravuje tak, aby výsledná hodnota pohledávky odrážela riziko nesplacení pohledávky a skutečnost, že nejde o hotové peníze, ale o budoucí příjem.
3. Přístup založení na tržním srovnání
   V praxi obtížně využitelný, neboť každá pohledávka má jedinečné charakteristiky, a často bývá téměř nemožné najít na trhu podobné pohledávky.

Klíčové faktory ovlivňující vymahatelnost pohledávek

Hodnota každé pohledávky závisí na několika faktorech, které přímo ovlivňují její dobytnost. Mezi ty nejdůležitější patří:

• Právní stav dokumentace
  Čím lépe je pohledávka podložena kvalitními právními dokumenty, tím je vyšší pravděpodobnost jejího úspěšného vymožení.
• Zajištění pohledávky
  Pohledávky s kvalitním zajištěním (např. zástava majetku) mají výrazně vyšší dobytnost. Význam zajištění nelze podcenit, zejména u větších a rizikovějších pohledávek.
• Bonita dlužníka
  Schopnost dlužníka splácet své závazky je jedním z klíčových faktorů při hodnocení dobytnosti. Bonita se hodnotí prostřednictvím strategických a finančních analýz, které analyzují jak vnitřní potenciál podniku, tak jeho schopnost generovat peněžní toky.

Důkladná analýza bonity dlužníka

Pro správné ocenění pohledávky je nezbytné provést podrobnou analýzu bonity dlužníka. Ta by měla zahrnovat:

1. Strategickou analýzu – Posouzení příležitostí a rizik v odvětví, ve kterém dlužník podniká, a schopnosti dlužníka využít tyto šance a čelit rizikům.
2. Finanční analýzu – Komplexní hodnocení finanční situace podniku, které poskytuje základní východiska a přehled o jeho schopnosti generovat peněžní toky.

U problematických pohledávek by měly být tyto analýzy doplněny o prognózu peněžních toků dlužníka, případně o individuální přecenění jeho majetku a závazků, zejména pokud je identifikován negativní vývoj, nebo pokud je hodnota spatřována primárně v jeho majetku a nikoli ve výnosovém potenciálu.

Pohledávky v insolvenci

Pohledávky za dlužníky v insolvenčních řízeních představují zvláštní případ. V těchto případech je dobytnost velmi nejistá a složitě predikovatelná. Například u nezajištěných věřitelů je běžnou praxí počítat s tím, že se podaří vymoci pouze cca 4–5 % nominální hodnoty pohledávky, což odpovídá statistickým zjištěním z praxe.

Závěr

Oceňování pohledávek je složitým procesem, který vyžaduje znalost ekonomických i právních faktorů. Správné ocenění pomáhá podnikům lépe řídit rizika spojená s pohledávkami a přijímat odpovídající opatření pro jejich vymáhání. Přestože ne všechny pohledávky mají stejnou dobytnost, kvalitní právní dokumentace, zajištění a analýza bonity dlužníka mohou výrazně zvýšit šanci na úspěšné inkaso.

V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit.