Whistleblowing v Česku: Pohled firem na ochranu oznamovatelů

Tento týden se zaměříme na whistleblowing v České republice. Zaměstnanci, kteří upozorní na šikanu nebo protiprávní jednání, jsou od loňského roku chráněni zákonem na ochranu oznamovatelů. Unikátní průzkum mezi našimi klienty ukázal, že většina firem považuje tento systém za přínosný, i když zatím žádná oznámení neřešila.

Implementace nových pravidel

Pro velké firmy platí povinnost chránit oznamovatele od srpna minulého roku, zatímco pro malé a střední podniky od poloviny prosince. Při schvalování nových pravidel někteří kritici tvrdili, že se jedná o legalizaci informování o porušování pravidel. Přesto náš průzkum Zkušenosti s ochranou oznamovatelů odhalil, že i firmy, které neměly zákonnou povinnost, zřídily interní oznamovací systém.

„Na základě několika okruhů otázek lze usoudit, že 60 % dotazovaných má povinnost interní systém zřídit, a 80 % dotazovaných tak již učinilo. Existují tedy firmy, které k této úpravě přistupují dobrovolně a považují ji za smysluplnou,“ uvedl Martin Valdauf, jednatel a co-founder PKF APOGEO Advisory.

Valdauf dodal, že zavedení těchto systémů často souvisí s firemní kulturou nebo ochranou právnických osob. „Tento produkt nabízíme a má pozitivní ohlas u klientů,“ poznamenal.

Měnící se pohled firem

Podle Valdaufa začíná mizet pocit, že je systém ochrany oznamovatelů vnucený evropským diktátem. „Firmy začínají přemýšlet o nastavení, které je fakticky správné a vyhovuje většině firemních politik a kultur,“ řekl.

Preventivní význam systému

60 % oslovených firem považuje aktuální podmínky ochrany oznamovatelů za přínosné. Přestože 80 % organizací dosud neobdrželo žádné podání v rámci interního systému, 20 % firem evidovalo maximálně pět upozornění, z nichž bylo jako důvodné uznáno pouze 5 %.

„Může to souviset s nižší znalostí problematiky a nedostatečným proškolením v této oblasti, což považujeme za nezbytné a prospěšné,“ vysvětlil Valdauf. „Pro mnoho oznamovatelů může být obtížné rozpoznat, zda jde o jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku.“

Valdauf zdůrazňuje preventivní charakter systému. „Nedochází k iniciaci skutků, které je nutné oznamovat, protože všichni vědí, že to mohou být oznámeno. Tento preventivní prvek je nejzásadnějším významem systému,“ uvedl.

Praktické výzvy

Obtížné může být i zpětné dokazování a prověřování. „Běžné firemní nastavení nedisponuje oprávněními ani vyšetřovacími prostředky, které dostatečně prokáží tvrzení. Firma musí zvážit průkaznost zjištění a adekvátní reakci,“ dodal Valdauf.

Nízká míra odůvodněných oznámení může souviset i s českou tradicí ve stylu „ale hlásit se to musí“. Někteří oznamovatelé si mohou dávat pocit důležitosti.

„Setkali jsme se i s případy‚ vyřizování účtů na pracovišti‘, ale ochrana oznamovatelů nesměřuje k takovým jednáním. Naopak stanovuje sankce za vědomě nepravdivá oznámení,“ upozornil Valdauf.

Důležitost školení a správné komunikace

Valdauf zdůraznil, jak je důležité kvalitně a včas proškolit zaměstnance a poukazovat na konkrétní případy, aby správně rozpoznali skutky k řešení a zároveň dbali na institut nepravdivých oznámení.

Závěrem připomněl, že je pozitivní, že některé firmy zřídily systém ochrany oznamovatelů i dobrovolně. „To souvisí s dalšími právními úpravami, jako je systém pro zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby. Celková úprava směřuje k nastavení firemní kultury a identifikace s firmou. I když přímo nevydělává peníze, šetří je,“ dodal Valdauf.

Whistleblowing a ochrana oznamovatelů představují důležitý krok směrem k transparentnosti a etickému chování ve firmách. Průzkum ukázal, že většina firem si uvědomuje význam těchto opatření a implementuje je nejen z povinnosti, ale také z přesvědčení o jejich přínosnosti pro firemní kulturu a bezpečnost.