Podáním daňového přiznání vaše povinnosti nekončí!

Druhé čtvrtletí kalendářního roku bývá ve znamení plnění daňových povinností, plateb daní, odvodů, návštěv účetních, daňových poradců nebo i pracovišť finančních úřadů. Téměř každý daňový subjekt si po podání svého daňového přiznání oddychne a otře pot z čela s dovětkem, že to má již za sebou, nebo že mu letos opět do nákladů prošel náklad, který si jeho kolegové uplatnit nedovolí.

Cílem tohoto článku je, seznámit vás se skutečností, že podáním daňového přiznání v řádném termínu vaše povinnosti nekončí a pokud očekáváte v souvislosti s daňovým přiznáním nějaké komplikace, tak ty mohou nastat až v následujících letech. 

Termín pro podání daňového přiznání

Na úvod je vhodné si zopakovat termíny pro podání daňového přiznání, aby tací, kteří tak ještě neučinili využili jednu ze zákonných možností podání daňového přiznání v řádném termínu. Jelikož samotné termíny pro podání daňového přiznání jsou důležité pro možnost zahájení daňové kontroly. 

Základním termínem pro podání daňového přiznání k dani z příjmů je do 3 měsíců od konce zdaňovacího období, tj. v případě, že je zdaňovacím období kalendářní rok 1. 4. Tento termín však platí v případě podání daňového přiznání v papírové podobě což v dnešní době mohou využít pouze subjekty nemající zřízenou datovou schránku – fyzické osoby nepodnikající bez datové schránky. Zažitý základní termín se tak vlastně změnil na datum 2. 5., tj. do 4 měsíců od konce zdaňovacího období, který umožňuje podání daňového přiznání v tomto termínu, pokud je podáváno elektronickou formou (datovou schránkou, prostřednictvím bankovní identity nebo skrze elektronický portál finanční správy. Tato možnost se bezesporu týká všech právnických osob a fyzických osob podnikajících. Třetím termínem pro podání daňového přiznání k dani z příjmů je do 6 měsíců od konce zdaňovací období, tj. do 1. 7., a to za předpokladu, že je daňové přiznání podáváno na základě plné moci daňového poradce, nebo v případě, že má společnost povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Tento termín bývá v neodborné veřejnosti nazýván jako podávání daňového přiznání s odkladem. 

Pokud patříte mezi ty, co stále daňové přiznání nepodali, je tak možné využít služeb daňového poradce a daňové přiznání podat v zákonném termínu bez sankcí. 

Jelikož přiznání k dani z příjmů není jediným daňovým přiznáním, je na místě zmínit též termín pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty, kdy je termín pro podání daňového přiznání vždy do 25. dne následujícího měsíce.

Termíny pro podání daňového přiznání jsou důležité, jelikož od nich se odvíjí začátek běhu lhůty pro stanovení daně – doba po kterou může finanční úřad zahájit daňovou kontrolu. 

Do kdy je možné zahájit daňovou kontrolu?

Daňovou kontrolu je možné zahájit ve standardní lhůtě pro stanovení daně, která dle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řád (dále jen „daňový řád“) činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně bývá též nazývána jako lhůta prekluzivní (prekluze), přičemž její počátek začíná běžet právě dnem, kdy uplynuly lhůta pro podání řádného daňového přiznání. 

Proto pokud daňový subjekt podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2023 na základě plné moci daňového poradce v termínu do 1. 7. 2024, finanční úřad může na dané zdaňovací období zahájit daňovou kontrolu do 1. 7. 2027. 

Konkrétně v případě daně z příjmů však platí speciální úprava stanovená zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) dle kterého se lhůta pro stanovení daně prodlužuje v případě vykázání daňové ztráty, a to o dobu, kdy je možné daňovou ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně. Vzhledem k tomu, že daňovou ztrátu je možné uplatnit v pěti následujících zdaňovacích období, končí lhůta pro stanovení daně současně s posledním zdaňovacím obdobím, kdy je možné ztrátu uplatnit. 

V případě, že by daňový subjekt vykázal daňovou ztrátu za zdaňovací období roku 2023 a podal daňové přiznání k dani z příjmů s daňovým poradcem do 1. 7. 2024, končila by mu lhůta pro stanovení daně až 1. 7. 2032, tj. současně se lhůtou pro stanovení daně roku 2028. 

Daňová kontrola a dokumentační povinnost

Jak vyplývá z výše uvedeného, daňovým přiznáním povinnosti daňového subjektu nekončí a finanční úřad má poměrně velkorysé časové možnosti daňovou kontrolu zahájit v následujících letech. 

Vzhledem k tomu, že v daňovém řízení platí, že důkazní břemeno nese primárně daňový subjekt, je více než vhodné mít do budoucna připravenou řádnou dokumentaci pro případnou daňovou kontrolu. Pro podnikající subjekty je dnes již standardem mít řádně uchované tzv. primární důkazní prostředky v podobě účetnictví nebo daňové evidence. Primární důkazní prostředky však většinou v daňové kontrole nestačí a údaje tvrzené v daňových přiznáních je nutné podpořit i předložením faktur, daňových dokladů, smluvní dokumentace, předávacích protokolů a potvrzením o úhradách. Zde však daňové subjekty po mnoha letech od uskutečnění obchodních případů narážejí na absenci řádné dokumentace a velmi často shánějí veškeré podklady dodatečně. Bohužel takovýto přístup často nahrává finančnímu úřadu a daňové kontroly končí se závěrem, že daňový subjekt neunesl své důkazní břemeno, respektive neprokázal např. vynaložení daného výdaje v souladu se zdanitelnými příjmy nebo neprokázal oprávněnost uplatnění nároku na odpočet DPH.

Jelikož nároky na důkazní břemeno jsou ze strany finančních úřadů na daňové subjekty čím dál větší, lze doporučit si každou obchodní transakci řádně dokumentovat již v okamžiku jejího uskutečnění, a to zejména pečlivou dokumentací auditní stopy – písemná smlouva, daňový doklad, soupis jednotlivých položek, předávací protokol podepsaný oběma stranami, potvrzení o úhradě a následně řádné zaúčtování dané transakce. U úhrad lze doporučit maximálně využívat bezhotovostní transakce bankovním převodem, jelikož hotovostní úhrady vzbuzují na straně finančních úřadů jistou míru podezřelosti a jsou na takové transakce kladeny vyšší důkazní nároky. Nad rámec výše uvedené auditní stopy lze doporučit mít doplňující důkazní prostředky jako jsou fotografie nebo videodokumentace provedených prací, dodaného zboží apod. Zároveň lze více než doporučit si prověřovat důkladně své odběratele, dodavatele a osoby jednající za ně, jelikož při daňové kontrole je možné konkrétní osobu navrhnout ke svědecké výpovědi, která může posloužit jako zásadní důkazní prostředek k potvrzení okolností obchodní transakce. V případě, že by dodavatel byl v budoucnu již nekontaktní, bude důkazní pozice daňového subjektu mnohem obtížnější. 

Dokumentovat veškeré obchodní transakce v okamžiku jejich uskutečnění je vhodným postupem, který může v budoucnu ušetřit nemalé peníze, čas a stres. Zároveň platí, že daňový subjekt má při daňové kontrole svá práva a povinnosti, které jsou dané daňovým řádem. Aby vše probíhalo v souladu se zákonem je vhodné se nechat v daňovém řízení zastoupit daňovým poradcem. 

V případě dotazů se neváhejte obrátit na daňový tým.