19. 2. 2025
Zneužití práva a holdingové struktury: Rozhodnutí NSS ve věci DIMEJ Group a.s.

Transferové ceny je pojem, který se objevuje u transakcí mezi spojenými osobami. Zákon o daních příjmů rozděluje spojené osoby do dvou základních kategorií:
Problematika transferových cen je důležitým tématem pro české společnosti nejen s ohledem na mezinárodní vazby, ale především i na tuzemské uspořádání skupiny společností. Téma transferových cen je zároveň velmi diskutovaným tématem na úrovni správce daně. Kontroly v této oblasti se již nevztahují pouze na mezinárodní uskupení, ale již i na ty tuzemské. Je proto záhodné, aby jakákoli skupina společností měla toto téma podchycené a nastavení transferových cen zdokumentované. V následujícím článku se zaměříme na jednoduchý způsob, jakým jsou transferové ceny v České republice uplatňovány, a na jejich význam v praxi.
1.Legislativní rámec v České republice
Transferové ceny v České republice jsou upraveny především v zákoně o daních z příjmů. V souladu s tímto zákonem musí spojené podniky uplatňovat spravedlivé a tržní ceny při obchodních transakcích se spojenými osobami. K tomu, jak má být daná tržní cena prokázána, slouží především Pokyn D-34 a Pokyn D-334 vydané Generálním finančním ředitelství. Tyto pokyny obsahují postup a rozsah dokumentace, kterou by každá skupina společností uskutečňující transakce mezi spojenými osobami měla disponovat.
2.Metody stanovení transferových cen
Pro určení spravedlivých a tržních cen mohou české společnosti využívat různé metody. Tyto metody zahrnují:
Volba vhodné metody je kritickým bodem při stanovení transferové ceny.
To, jaká metoda stanovení převodní ceny by měla být uplatněna vychází především ze správně zpracované funkční analýzy. Při tvorbě funkční analýzy je zapotřebí zohlednit spoustu okolností, které mají na danou transakci vliv. Je zároveň i žádoucí, aby osoby, které vykonávají tuto analýzu vycházeli z dat z delších časových horizontů. Jinými slovy, data z pouze jednoho období nebudou těmi správnými vstupy pro vhodné vypracování funkční analýzy a tím pádem ani pro výběr vhodné transakční metody.
3.Odpovědnost a dohled
V České republice dohled a kontrolu nad transferovými cenami vykonává Finanční správa prostřednictvím daňových kontrol jednotlivých poplatníků. Jak již bylo zmíněno výše, Česká republika nemá v zákoně o daních z příjmů výslovně zakotvenou povinnost mít vypracovanou dokumentaci k převodním cenám, na rozdíl od jiných států EU, kde podoba a povinnost této dokumentace je přímo upravená v zákonech o daních z příjmů. V případě daňové kontroly je však na poplatníkovi, aby prokázal, že nastavené transferové ceny splňují požadavky ceny obvyklé a nedochází tak k přelévání zisku z jedné osoby do druhé. Až na základě předložených důkazů dochází buď k potvrzení nebo vyvrácení tvrzených skutečností správcem daně.
4. Praxe a výzvy
V praxi dochází ke komplikacím především při kompletaci funkční analýzy. Pro společnosti je klíčová správná definice dané transakce a od toho se odvíjející volba vhodné metody. Pokud je tato počáteční komplikace překonána, je v mnoha případech problém najít jiné srovnatelné transakce, a to především u inovativních podniků, jelikož jejich produkty a služby jsou většinou unikátní. V takovém případě pak musí být daná převodní cena vhodně okomentována a s ohledem na funkčně rizikový profil i nastavena. I proto se řada společností v praxi obrací s otázkou transferových cen na transakční nebo daňové poradce, kteří se danou oblastí zabývají, a jejichž asistencí jsou podniky schopné doložit potřebné výstupy.
5. Doporučení pro společnosti
I přesto, že Česká republika nemá podobu a povinnou formu pro dokumentaci k převodním cenám, je extrémně důležité, aby společnosti tuto skutečnost nepodceňovali. V případě daňové kontroly je vždy pozitivní informací pro správce daně, že společnost má vypracovaný podklad pro transakce se spojenými osobami, jelikož je to znak toho, že se dané oblasti věnuje. Pro správce daně je poté náročnější zpochybnit správnost dané dokumentace než prokázat chybně stanovenou výši transferové ceny s chybějící dokumentací.
Na závěr lze vydat jednoduché a jasné doporučení, jakákoliv skupina spojených osob vykonávající transakce mezi sebou by měla mít zpracovanou interní dokumentaci k převodním cenám. Tato dokumentace by měla být minimálně jednou za rok zrevidována a aktualizována. V dnešní době se spojené osoby nemohou spoléhat na to, že správce daně se touto oblastí nebude zabývat.
Autor: Daniel Vladyka - Tax Manager