Jak vypadá první převod lokálního účetnictví na standardy IFRS?

Při prvním převodu z lokálního účetnictví na IFRS, by si měla účetní jednotka stanovit jednotlivé kroky, které by měla dodržet pro to, aby první převod proběhl co nejhladčeji. Je dobré si tyto kroky rozdělit následovně:

1. Příprava účetní jednotky na první převod z lokálního účetnictví. 

Při přípravě účetní jednotky na první převod účetnictví dle IFRS, je potřeba seznámit a zainteresovat co největší množství zaměstnanců ekonomického, technického a personálního úseku, a též vedení společnosti. Pracovníky je potřeba seznámit s tím, že po nich budou potřebovat informace jiné povahy než obvykle. Účetní oddělení by mělo komunikovat s vedením společnosti, a obdržet od něj všechny informace týkající se záměrů s majetkem ale i se závazky podniku. Příkladem zde může být budova, která bude vykazovaná jako aktivum dle IAS 16, nebo jako investice do nemovitostí dle IAS 40, případně dle IFRS 5, pokud by byl zájem budovu prodat. Tyto informace se obyčejně do účetního oddělení vůbec nedostávají, ale dle standardů IFRS, mohou mít na účetní závěrku velký vliv. 

2. Analýza účetní závěrky dle lokální (české) účetní legislativy

Během těchto prací musí být použita znalost definic jednotlivých součástí účetní výkazů z Koncepčního rámce IFRS a znalost řešení určitých okruhů výkazů v rámci jednotlivých standardů. Výsledkem prací na analýze by mělo být určení okruhů, které budou předmětem převodu. To znamená položek, které existují v českých účetních výkazech. Může se jednat o následující položky:

• Položky nesplňující definici aktiv, závazků nebo vlastního kapitálu dle IFRS. Z toho důvodu budou při převodu odstraněny.
• Položky nesplňující formulaci výnosů dle IFRS. Z toho důvodu budou buď časově rozlišeny, nebo přímo vyjmuty z výsledovky.
• Položky definované jako investice do nemovitostí dle IAS 40.
• Položky splňující definici krátkodobosti dle IAS 1. Tyto položky je potřeba oddělit od dlouhodobého majetku a závazků.
• Jedná se o položky nehmotných aktiv s neurčitelnou dobou životnosti. Je zde potřeba použití standardu IAS 38.
• Položky dlouhodobých aktiv držených k prodeji. Použití standardu IFRS 5.
• Položky jejichž hodnota po převodu na IFRS je rozdílná oproti hodnotě v lokálním účetnictví.

Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o všechny položky, které mohou být předmětem této analýzy. Vždy je potřeba projít veškeré transakce dané účetní jednotky za dané období a vyhodnotit je.

3. Analýza rizikových transakcí, které nejsou obsaženy v českých účetních standardech

Jedná se především o následující okruhy:

Veškeré smlouvy o pronájmu, které je potřeba klasifikovat jako operativní či finanční leasing dle požadavku IFRS 16. Zároveň je potřeba vypočítat u finančního leasingu, který byl splacen před datem zahajovací rozvahy, zůstatkovou hodnotu předmětu leasingu, a to k datu zahajovací rozvahy. Následně je potřeba tento majetek zařadit do aktiv účetní jednotky.

• Spřízněné strany.
• Události, které nastaly po datu rozvahy.
• Soudní spory, které stále probíhají.
• Poskytnuté záruky.
• Funkční měna účetní jednotky.
• Podklady pro vykazování dle segmentů.

Je potřeba říci, že výše jsou uvedeny jen nejčastější okruhy. Vždy je potřeba projít jednotlivá portfolia účetní jednotky a vyhodnotit, jestli se jedná o rizikové transakce, které nejsou obsaženy v českých účetních předpisech.

4. Určit hranici významnosti pro první převod

Je důležité poznamenat, že hranice významnosti je pro každou účetní jednotku velmi individuální. Není tedy možnost říci, jak velká hranice významnosti, by měla být určena. Zvolená hranice významnosti by však měla být vždy zdůvodnitelná a zároveň by neměla být příliš nízká pro případ, kdy by první převod narostl tak, že by náklady byly vyšší než hodnota informacích získaná převodem. Je zde důležité dbát na jeden ze základních požadavků standardů IFRS: „Cost over benefit“.

Definici významnosti uvádí standard IAS 8, kdy pojem významnosti pracuje se dvěma aspekty: aspektem kvantitativním a kvalitativním. Většinou se upouští od převodu z kvantitativního hlediska nevýznamných položek. Nelze však pominout kvalitativní aspekt u některých položek, které jsou z kvantitativního hlediska nevýznamné. 

Je velmi důležité při stanovení hranice významnosti respektovat pravidlo, že nevýznamnými položkami jsou takové položky, které nemají vliv na uvedení v omylu uživatele účetních výkazů (investor, banky atd.).

5. Podrobné zjištění finančních částek u transformovaných položek

Potom, co si účetní jednotka určila jednotlivé položky účetních výkazů, které budou předmětem převodu, musí být stanoveno, o jaké peněžní částky se skutečně jedná. Problém může nastat při zjištění, že je potřeba odstranit určitou položku z aktiv. V takovémto případě se totiž většinou nejedná o celou hodnotu uvedenou na souvisejícím řádku v českých účetních standardech.

6. Volba oceňovacích základen a účetních politik

Z pohledu oceňování základen je vždy důležité, aby účetní jednotka před zahájením převodu, měla vyřešené otázky spojené s oceňovacími a účetními metodami a pravidly, která budou použita v rámci účetní závěrky dle IFRS. V případě, že se jedná o konsolidovanou účetní závěrku, musí vždy být pravidla shodná pro všechny účetní jednotky ve skupině. V případě, že účetní jednotce dovolují mezinárodní účetní standardy právo volby, je velmi důležité si uvědomit, jak se tyto změny v rámci účetnictví projeví nejen v současném období, ale i v obdobích následujících. V případě, že by totiž chtěla účetní jednotka provést v následujících období změnu v účetní politice, musí použít takzvanou retrospektivní metodu, která ovlivní všechny účetní výkazy od data zahajovací rozvahy. To znamená, že účetní jednotka bude muset přepracovat veškeré účetní výkazy od doby prvotní aplikace standardů IFRS. Je zde vysoká pravděpodobnost pracnosti a nákladovosti na změnu modelu. 

7. Převod účetní jednotky na IFRS

V případě, že účetní jednotka převádí z českého lokálního účetnictví jednotlivé položky do mezinárodních účetních standardů, musí být evidováno, jak se tyto položky účtovaly v rámci lokálního účetnictví. Důležité je si uvědomit, že účtování položek v lokálním účetnictví nesmí být vykázáno. Je potřeba vždy vykázat účtování těchto položek v rámci IFRS. Popř., provést takové korekce v lokálním účetnictví tak, aby účetní jednotka dospěla k výsledkům dle IFRS. V tomto případě doporučujeme připravit tabulkový kalkulátor, ve kterém provede účetní jednotka následné úpravy po jednotlivých položkách. Další možností je vést dvouokruhové účetnictví dle lokálních pravidel a pravidel dle IFRS.

8. Sestavení účetní závěrky a přílohy podle IFRS

Účetní závěrka dle mezinárodních účetních standardů je vždy složena ze čtyř povinných výkazů a přílohy. Jedná se o rozvahu, výsledovku, výkaz o změnách vlastního kapitálu a výkazu cash-flow). Výkazy vždy musí být v plném, a ne zkráceném rozsahu. Všechny z výše uvedených výkazů nemají v rámci IFRS pevně stanovenou formu.  Standardy IAS 1 a AS 7 sice uvádějí příklady na sestavení výkazů, ale jedná se vždy o nepovinné vzory.  Stanovuje-li si účetní jednotka formu výkazů dle IFRS sama, doporučujeme postupovat tak, že účetní jednotka vezme v potaz uvedené vzory výkazů, které doplní o položky, které souvisejí s odvětvím jejích aktivit. Je velmi nápomocné a vhodné vzít poté již zveřejněné účetní závěrky účetních jednotek, které vykazují dle IFRS. Samotným příběhem je sestavení přílohy k účetní závěrce, jejíž sestavení je velmi pracné a rozsáhlé. V příloze musí být splněny veškeré požadavky na zveřejnění obsahující mezinárodní účetní standardy. Některé informace může účetní jednotka použít z přílohy sestavené dle českého zákona o účetnictví, jiné je potřeba nově vytvořit.

Závěrem:

Jak z článku vyplývá, oblast prvního přechodu na mezinárodní účetní standardy s sebou nese velmi pracné a časově náročné postupy. Je zde tak zapotřebí velmi detailních a praktických znalostí zaměstnanců či týmu, který se s přechodem zabývá. V případě, že si nejste jistí s přechodem na mezinárodní účetní standardy, nebojte se obrátit na naše odborníky, kteří Vám rádi poradí a případně pomohou s implementací IFRS standardů. Případně sledujte náš APO IFRS view blok, kde se v následujících článcích budeme zabývat dalšími jednotlivými standardy.

Autor: Martin Košta, Accounting Team Leader