Zneužití režimu osvobození od DPH pro osoby povinné k dani

Aktuální rozsudek Soudního dvora EU ve věci C‑171/23 řeší otázku, zda lze podle unijního práva uložit povinnost k DPH v situaci, kdy je založení nové společnosti považováno za zneužití režimu osvobození od daně, který předtím využívala jiná společnost.

Rozsudek se týká případu, kdy byla záměrně založena nová společnost s cílem převzít ekonomickou činnost původní společnosti a vyhnout se tak povinné registraci k DPH při překročení obratu pro malé podniky. V okamžiku, kdy by původní společnost překročila obrat pro povinnou registraci k DPH a přestala splňovat podmínky pro uplatňování režimu osvobození od DPH, byla založena nová společnost, která pokračovala v ekonomické činnosti původní společnosti. Původní společnost pak svou činnost ukončila. Nově založená společnost opět splnila všechny zákonné podmínky pro uplatňování režimu osvobození od DPH. Tyto kroky byly daňovou správou považovány za zneužití práva, což potvrdil i SDEU v tomto rozsudku.

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je zneužívající praktika v oblasti DPH definována tím, že operace, přestože formálně splňuje podmínky stanovené směrnicí o DPH a vnitrostátními předpisy, vede k získání daňového zvýhodnění v rozporu s cíli těchto ustanovení. Pokud z objektivních okolností vyplývá, že hlavním účelem transakce je dosažení daňového zvýhodnění, jde o zneužití. Zákaz zneužívajících praktik se však neuplatní, pokud lze operaci ospravedlnit jinými legitimními důvody než pouhým získáním daňového zvýhodnění.

Soudní dvůr v tomto rozsudku zdůraznil, že režim osvobození od DPH je určen k podpoře malých podniků. Cílem tohoto režimu je snížení jejich administrativní a daňové zátěže. Má zajistit rovnováhu mezi omezenými daňovými příjmy a efektivitou daňové správy, nikoli umožnit daňové úniky.

Pokud by bylo prokázáno zneužití, judikatura stanoví, že je nezbytné zamezit využívání těchto výhod, protože boj proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem je jedním ze základních cílů směrnice o DPH.

Soudní dvůr rozhodl, že směrnice o DPH, ve spojení se zásadou zákazu zneužívajících praktik, musí být vykládána tak, že pokud je prokázáno, že založení společnosti představuje zneužití tohoto režimu, nemůže tato společnost nadále uplatňovat osvobození od DPH. To platí i v případě, že vnitrostátní právní předpisy neobsahují specifická ustanovení zakazující takové zneužívající praktiky.

Tento rozsudek zdůrazňuje zásadu, že práva vyplývající z unijního práva nelze zneužívat k získání neoprávněných výhod, a současně poukazuje na to, že jedním z hlavních cílů směrnice o DPH je boj proti daňovým podvodům a zneužívajícím praktikám.

Autor: Anna Barešová