Došla rejstříkovým soudům trpělivost s firmami, které kašlou na své povinnosti?

Zdá se, že rejstříkovým soudům dochází trpělivost s firmami, které kašlou na své povinnosti, neboť řadě obchodních korporací, které dosud vadně uvádějí předmět podnikání (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona), nebo např. ani dosud nezapsaly skutečné majitele do Evidence skutečných majitelů, intenzivněji zasílají výzvy a usnesení. Firmám, které nezjednají nápravu hrozí citelné pokuty, ale i nařízení likvidace.

„V poslední době skutečně zaznamenáváme zesílenou aktivitu rejstříkových soudů, které firmám zasílají výzvy ke zjednání nápravy. S firmami, které odpovídajícím způsobem nereagují, se logicky příliš nemazlí. Je ale třeba říci, že těm odpovědným naopak soudní úředníci vycházejí vstříc a např. povolují prodloužení lhůt. To je důležité např. pro společnosti se zahraničními vlastníky, kde trvá obstarání apostilovaných podkladů déle“. Říká Michael Dobrovolný. 

Už v květnu 2021 totiž vydal Nejvyšší soud rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020), že všechny obchodní korporace (tedy společnosti s.r.o. i akciové společnosti a.s. a evropské společnosti SE), musí mít uveden předmět podnikání tak, aby byl určitý resp. konkrétní. Tím se změnila do té doby běžná praxe, která umožňovala firmám jako předmět podnikání uvádět tzv. volnou živnost resp. jen „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu se tehdy dotýkalo možná 70 až 90 % všech firem, tedy statisíců subjektů a jejich společenské smlouvy či stanovy jsou od té doby posuzovány jako neurčité. Smyslem rozhodnutí soudu jednoduše je, aby bylo patrné, v jakém oboru daná společnost podniká, značné množství společností tuto změnu ale vůbec nereflektovalo.

Ačkoliv není nutné, aby se vymezení předmětu podnikání nebo činnosti ve společenské smlouvě zcela shodovalo s obory živností, je účelné, aby příslušný text společenské smlouvy rámcově odpovídal jednotlivým oborům činností. Významně to totiž usnadní ohlášení živnosti v Registru živnostenského podnikání. Reálný předmět podnikání má být zkrátka dostatečně věcně popsán. 

Společnostem, které tuto právní závadu neodstraní, přitom hrozí, že je rejstříkový soud je k nápravě vyzve a po neuposlechnutí výzvy může udělit pokutu až do výše 100 tisíc Kč. Soud ale může také rozhodnout po neuposlechnutí výzvy o zrušení společnosti a nařízení její likvidace a není to nic zas tak výjimečného. 

„V této situaci mohou mít vážný problém také ty firmy, které ještě nezapsaly své skutečné majitele, protože tak musí učinit před tím, než jejich vlastníci vůbec budou obsah společenské smlouvy oprávněni změnit. Dle ust. § 54 zákona o evidenci skutečných majitelů mají totiž pozastaven výkon hlasovacích práv a de facto mají problém i schválit účetní závěrku. “ dodává Dobrovolný.

Společnostem, které dosud uvádějí obecný předmět podnikání ve své společenské smlouvě či stanovách, doporučujeme spěšně svolat valnou hromadu a zajistit změnu společenské smlouvy či stanov tak, aby jejich obsah vyhovoval požadavkům zákona. Rozhodnutí musí učiněno ve formě notářského zápisu, následně je nutné zajistit i zápis změn v předmětu podnikání v Obchodním rejstříku. 

Rejstříkové soudy také, zpravidla po nereflektované výzvě, bez okolků zahajují řízení o nesrovnalosti se společnostmi, které dosud nezapsaly své skutečné majitele do Evidence skutečných majitelů. Zde přitom vedle zákazu výplaty podílu na zisku a pozastavení hlasovacích práv hrozí mj. i sankce až do výše 500 000Kč, a to nejen společnosti. Riziko ale nesou i jejich statutární orgány a skutečný majitel, pokud neposkytne součinnost. 

Očista Obchodního rejstříku od značného množství společností, které jsou jen opuštěnými nekontaktními schránkami, je ale nesporně žádoucí.